Vždycky jsem si přála hodného muže. Krásnou celou rodinu, ve které bych byla šťastná. Měla jsem dobře našlápnuto na budoucnost. Jenže se stal pravý opak. Stala se ta nejhorší noční můra. Místo toho, abych narazila na někoho normálního, jsem se přihlásila na internetovou seznamku. A tam jsem potkala muže, o kterém jsem si myslela, že bude ten, jako přesně podle mých představ. Hodný, milý, neútočný, dobrosrdečný. Jenže se z něj postupem času vyklubal přesný opak. Začal se mnou manipulovat, křičet na mě a zraňovat mě na mých nejslabších místech.
Kdykoliv jsme se pohádali a já jsem brečela, on si radši sedl k telefonu a nevšímal si mě. Ano, přesně věděl, do kterého místa se má trefit, aby mě zranil co nejvíce. A časem mi připadalo, že si i v tom, že trpím, ohromně libuje. Vždycky jsme se pohádali a JÁ jsem přišla PRVNÍ. Nikdy nepřišel on se omluvit a ani jednou za celé tři roky a 3 měsíce neuznal svoji chybu. Teď mi pomalu dochází, jaký je to manipulátor. Je mi z něho na blití. Doufala jsem, že se změní, ale stal se přesný opak – je to ještě horší. Máme spolu malou dceru. A nejvíc lituji, že jsem si s ním někdy něco začala.
Slova jako ,,nikdo tě nemá rád, ty nikam nepatříš, všechno děláš špatně a nic neumíš“, jsou na denním pořádku, když se pohádáme. Nevím, jak se mám dostat z toho začarovaného kruhu a konečně být šťastná. Kdybych mohla, tak odletím tisíc kilometrů od něj, ale tak snadné to není. Tolikrát už jsem kvůli němu brečela, cítila se špatně a říkala jsem si, že to nemá cenu… tolikrát. A přesto mě vždycky dokáže oblbnout a zmanipulovat. Znova a zas. Je to jako síť, do které se člověk chytá pořád dokola a nemůže uniknout…. A říká si, jestli udělal chybu on anebo já. Pořád si to přemítám. Chvílemi chci od něj odejít, ale potom mě zase omámí svými řečmi a je to zase stále dokola.