Abychom si upřesnili pojmy, gobelín a tapisérie je vlastně totéž. I když ne zcela správně. Gobelínem by se měl nazývat jen ten kus, který skutečně vyšel z manufakturu pana Gobelina, respektive jeho rodiny. Někde jinde se píše, že jich bylo více a patronem se stal proslulý Ludvík XIV. Informace se různí, a protože my zde neusilujeme o odhalení historické pravdy, necháme to stranou. Gobelín je vlastně ve své podstatě vázaná, nebo tkaná látka. Může se dělat na osnově vodorovné nebo svislé. Přitkáváním jemných útků nebo chcete-li nitek vzniká postupně obraz, který je pak pověšen na stěnu.
V dnešní moderní době se to již neděje ručně, ale strojově, proto můžete pořídit kýčovitý kus za dvě stokoruny. Jak to pak vypadá na zdi., lze si snadno domyslet. Ale na každý může mít na zdi nějaký historický kousek. Ty jsou stejně většinou v muzeích. Tedy ty vzácné. Pokud někdo chce skutečně něco ručního a hezkého, popřípadě vyráběné i nějakou zvláštní technikou, tak nesmí jít na tržnici, ale musí navštívit některé starožitnictví. A pokud nechce něco starožitného, může kliknout na odkaz v tomto článku. Tím se přenese na webové stránky firmy., která techniku převzala z historie a skutečně pracuje ručně.
Dokáže vyrobit gobelín, no dobrá, tapisérii podle předlohy zadané zákazníkem. Perfektně zde ovládají například techniku ručního tkaní hladkých kilimových koberců takzvaným rypsem. A ještě mnoho a mnoho dalších věcí, jak si můžete na jejich webu přečíst. Že taková práce vyžaduje naprosté mistry svého oboru je asi naprosto zbytečné psát. Každý to ví a kdo jen trošku ví oč kráčí, musí se hluboce poklonit. Tohle rozhodně nezvládne každý člověk. Takového, kdo to umí je nutno hledat s hodně velkou lupou. Nuže, jak již řečeno jednou o něco výše, pokud byste chtěli mít špičkový výrobek doma, postačí vám jediné kliknutí na odkaz.